Our researcher, Milan Ščasný, together with collaborators from other institutions (Ivan Savin, Lewis C. King, Jeroen van den Bergh, Thijs Bouman, E. Keith Smith), co-authored a new article published in Nature Communications. The paper investigates how EU citizens perceive the role of economic growth in achieving a sustainable society, based on a cross-national survey of 16,781 respondents across 13 EU countries. Rather than framing growth and environmental protection as a binary trade-off, the study asks how necessary citizens consider continued economic growth to be for environmental protection, life satisfaction, public services, and economic stability. Using Latent Class Analysis, the authors identify four distinct opinion groups—strong pro-growth, moderate pro-growth, growth-indifferent, and growth-sceptical—and construct a continuous "Growth Support" index to examine how these views relate to national-level indicators, sociodemographic characteristics, personal values, and climate policy preferences.
Highlights
- Pro-growth views dominate public opinion. Nearly 60% of EU citizens consider economic growth necessary for a sustainable society, while only about 8% hold growth-sceptical views—revealing a striking gap between public opinion and the post-growth debate that is increasingly prominent among climate policy researchers and academics.
- National wealth and equality shape growth attitudes.Citizens in wealthier and more equal countries tend to express weaker support for growth, suggesting that growth is seen as less necessary once material needs and welfare provisions are broadly secured.
- Growth support reflects both self-interest and collective values. Pro-growth attitudes correlate positively with self-enhancement values (achievement, power, hedonism) as well as self-transcendence values (benevolence, equality), indicating that citizens view growth not merely as a vehicle for personal gain but also as a means to achieve broader societal wellbeing and fairness.
- Growth attitudes do not map neatly onto climate policy support. Growth views show no significant association with climate concern or overall climate policy support, but they do shape which policies people favour: pro-growth respondents lean toward subsidies and public investment, while growth-sceptical and growth-indifferent citizens more strongly favour direct regulatory bans. This implies that policy design—rather than the growth debate itself—may be key to building broad public support for decarbonization.
CZECH VERSION
Postoje občanů EU k hospodářskému růstu a implikace pro klimatickou politiku
Náš výzkumník Milan Ščasný se spolupracovníky z dalších institucí (Ivan Savin, Lewis C. King, Jeroen van den Bergh, Thijs Bouman, E. Keith Smith) je spoluautorem nového článku publikovaného v časopise Nature Communications. Studie zkoumá, jak občané EU vnímají roli hospodářského růstu při dosahování udržitelné společnosti, na základě mezinárodního průzkumu mezi 16 781 respondenty ve 13 zemích EU. Namísto rámování růstu a ochrany životního prostředí jako protikladu se autoři ptají, jak nezbytný je podle občanů trvalý hospodářský růst pro ochranu životního prostředí, životní spokojenost, veřejné služby a ekonomickou stabilitu. Pomocí latentní třídní analýzy identifikují čtyři skupiny názorů – silně a mírně prorůstové, růstově indiferentní a růstově skeptické – a sestrojují index "podpory růstu", jehož vztah k národním ukazatelům, sociodemografickým charakteristikám, osobním hodnotám a postojům ke klimatické politice následně analyzují.
Hlavní závěry
- Prorůstové postoje převažují. Téměř 60 % občanů EU považuje hospodářský růst za nezbytný pro udržitelnou společnost, zatímco pouze asi 8 % zastává růstově skeptické postoje – to ukazuje výrazný rozdíl mezi veřejným míněním a diskusí o post-růstu, která je stále výraznější mezi akademiky a výzkumníky klimatické politiky.
- Národní bohatství a rovnost ovlivňují postoje k růstu. Občané bohatších a rovnostářštějších zemí (vyšší HDP na obyvatele, nižší příjmová nerovnost, vyšší index IHDI) vykazují slabší podporu růstu, což naznačuje, že růst je považován za méně nezbytný tam, kde jsou materiální potřeby a sociální zabezpečení již z velké části naplněny.
- Podpora růstu odráží jak osobní zájem, tak kolektivní hodnoty. Prorůstové postoje kladně souvisejí jak s hodnotami sebeprosazení (úspěch, moc, hédonismus), tak s hodnotami sebepřekročení (benevolence, rovnost) – lidé tedy růst nechápou pouze jako nástroj osobního prospěchu, ale i jako cestu k obecnému blahobytu a spravedlnosti.
- Postoje k růstu se nepromítají přímo do podpory klimatické politiky. Názory na růst nesouvisejí významně s obavami z klimatu ani s celkovou podporou klimatických opatření, ovlivňují ale, jaké konkrétní politiky lidé preferují: prorůstoví respondenti dávají přednost dotacím a veřejným investicím (např. do železnice či zateplování), zatímco růstově skeptičtí a indiferentní občané více podporují přímé regulace (např. zákaz spalovacích motorů či intenzivního chovu dobytka). To naznačuje, že klíčem k širší veřejné podpoře dekarbonizace může být především vhodné nastavení politik, nikoli samotná debata o růstu.
