How can green subsidies be designed so that farmers actually commit land to them?
European agricultural policy increasingly rewards farming practices that support biodiversity. But for policymakers, knowing whether a farmer would join a scheme is not enough. They also need to know how much land farmers are willing to enrol – and what level of compensation would make that happen.
An international research team including Matěj Opatrný and Milan Ščasný from the Environmental Centre at Charles University tested a new way of measuring these decisions. In an experiment involving 1,835 farmers from Czechia, Germany, the Netherlands and Poland, farmers did not simply choose their preferred environmental contract. They allocated actual hectares of their land between different biodiversity schemes and the option of not participating.
The results show that farmers generally prefer contracts prescribing specific farming practices to contracts that reward measured environmental outcomes. Results-based schemes are nevertheless attractive compared with no contract, but achieving broad land coverage may require substantially higher compensation. Importantly, the new approach can estimate the payment required for a specific share of land to be enrolled, giving policymakers much better information for programme and budget design.
The research can therefore help governments, EU institutions and agricultural programme designers create biodiversity policies that are environmentally ambitious while remaining attractive to farmers and realistic in terms of public spending.
Jak nastavit zelené dotace, aby do nich zemědělci skutečně zapojili půdu?
Evropská zemědělská politika stále více odměňuje hospodaření, které podporuje biodiverzitu. Pro tvůrce těchto programů ale nestačí vědět, zda by zemědělec určitou podporu přijal. Potřebují vědět také kolik půdy je ochoten do programu zapojit a jak vysoká kompenzace je k tomu potřeba.
Mezinárodní tým, jehož součástí jsou Matěj Opatrný a Milan Ščasný z COŽP UK, proto vyzkoušel nový způsob, jak preference zemědělců měřit. V experimentu s 1 835 zemědělci z Česka, Německa, Nizozemska a Polska respondenti nevybírali pouze jeden preferovaný program, ale přímo rozdělovali svou půdu mezi různé možnosti ochrany biodiverzity.
Výsledky ukazují, že zemědělci v průměru preferují programy, které předepisují konkrétní postupy, před programy odměňujícími až dosažený výsledek. O výsledkově orientované programy přesto zájem existuje, jejich širší využití však může vyžadovat výrazně vyšší kompenzaci. Nová metoda navíc umožňuje odhadnout platbu potřebnou pro konkrétní podíl zapojené půdy – a tím mnohem přesněji plánovat rozpočet programu.
Výzkum tak může pomoci ministerstvům, evropským institucím i správcům zemědělských dotačních programů navrhovat opatření, která budou nejen ekologicky ambiciózní, ale také realistická z pohledu zemědělců a veřejných rozpočtů.
