Our researchers, Milan Ščasný and Evžen Kočenda, together with collaborators from other institutions (Samuel Fiifi Eshun, Princewill Okwoche), co-authored a new article forthcoming in Economic Systems. The paper estimates industrial energy demand elasticities for eleven new EU member states using country-sector panel data for ten industrial sectors over 1995–2018. It examines how industrial energy use responds to energy prices, sectoral output, energy-saving investment, and research & development (R&D), while accounting for heterogeneity across countries and sectors, common shocks, and gradual adjustment in energy demand. Estimates show that industrial energy demand is responsive to prices but inelastic: the long-run price elasticity is −0.40. Output raises energy demand, with a long-run elasticity of 0.22, indicating that industrial growth remains linked to energy use, though less than proportionally. Energy-saving investment has no robust direct effect on reducing aggregate energy demand, likely because efficiency improvements may coincide with capital deepening, modernization, or output expansion. R&D shows limited energy-reducing effects, especially in energy-intensive sectors.
Key takeaways
- Carbon pricing can work, but only as part of a broader policy mix. Industrial energy demand responds to higher prices, but the response is inelastic, so price-based tools such as carbon pricing and energy taxation should be complemented by targeted support for industrial decarbonization.
- Industrial growth still increases energy demand. The positive output elasticity shows that new EU member states have not fully decoupled industrial production from energy use, making energy-efficiency improvements and cleaner production technologies essential.
- Energy-saving investment should be evaluated carefully. The paper finds no robust direct reduction in energy demand from energy-saving investment, suggesting that such investment may also capture modernization, capital replacement, and capacity expansion rather than purely efficiency gains.
- Policy should be differentiated by country and sector. Price and output responses vary across countries and between low- and high-energy-intensive sectors, implying that uniform policies are unlikely to be equally effective across all new EU member states.
Czech version
Naši výzkumníci, Milan Ščasný a Evžen Kočenda, se spolupracovníky z dalších institucí (Samuel Fiifi Eshun, Princewill Okwoche), jsou spoluautory nového článku, který bude v nejbližší době publikován v časopise Economic Systems. Článek odhaduje elasticity průmyslové poptávky po energii v jedenácti nových členských státech EU na základě panelových dat na úrovni zemí a sektorů pro deset průmyslových odvětví v období 1995–2018. Zkoumá, jak průmyslová spotřeba energie reaguje na ceny energie, sektorový výstup, investice do úspor energie a výdaje na výzkum a vývoj (VaV), přičemž zohledňuje heterogenitu mezi zeměmi a sektory, společné šoky a postupné přizpůsobování energetické poptávky. Odhady ukazují, že průmyslová poptávka po energii reaguje na ceny, avšak neelasticky: dlouhodobá cenová elasticita činí −0,40. Výstup zvyšuje poptávku po energii, s dlouhodobou elasticitou 0,22, což naznačuje, že průmyslový růst zůstává spojen se spotřebou energie, i když méně než proporcionálně. Investice do úspor energie nemají robustní přímý efekt na snížení agregované energetické poptávky, pravděpodobně proto, že zlepšení účinnosti mohou být spojena s kapitálovým prohlubováním, modernizací nebo rozšiřováním výroby. Výdaje na VaV vykazují omezené energeticky úsporné účinky, zejména v energeticky náročných sektorech.
Hlavní závěry
- Uhlíkové zpoplatnění může fungovat, ale pouze jako součást širšího mixu politik. Průmyslová poptávka po energii reaguje na vyšší ceny, ale tato reakce je neelastická. Cenové nástroje, jako je uhlíkové zpoplatnění a energetické daně, by proto měly být doplněny cílenou podporou průmyslové dekarbonizace.
- Průmyslový růst stále zvyšuje poptávku po energii. Pozitivní elasticita výstupu ukazuje, že nové členské státy EU dosud plně neoddělily průmyslovou výrobu od spotřeby energie, což zdůrazňuje význam energetické účinnosti a čistších výrobních technologií.
- Investice do úspor energie je třeba hodnotit opatrně. Článek nenachází robustní přímé snížení energetické poptávky v důsledku těchto investic, což naznačuje, že mohou zachycovat také modernizaci, obnovu kapitálu a rozšiřování výrobní kapacity, nikoli pouze samotné úspory energie.
- Politiky by měly být diferencované podle zemí a sektorů. Cenové a výstupové reakce se liší mezi zeměmi i mezi nízko- a vysoce energeticky náročnými sektory, což znamená, že jednotná politika pravděpodobně nebude stejně účinná ve všech nových členských státech EU.
